O Herlíkovicích
Dřívější obec Herlíkovice čili Hackelsdorf se rozkládá na svazích vystupujících od oudolí říčky Labe, po svazích Žalý a herlíkovického Žalý. Jméno lokality je odvozeno od těžebního kladívka – něm. die Hacke (které má naše sdružení ve znaku). Obec je zmíněna prvně v roce 1627 právě v souvislosti s těžbou rudy a kácením dřeva. Němečtí protestantští kolonizátoři, kteří osadu založili, byli totiž horníci a těžaři dřeva.
Život v horách byl těžký. Samotným řemeslem se místní neuživili, museli proto v těchto nehostinných místech hospodařit. Chovali drobné zvířectvo, popř. krávu, koně, pěstovali převážně brambory. O horalech se říkalo, že jedí jen 3K: „Kartoffeln, Kraut und Kübelsauer“ (brambory, zelí a kyselo). A vtip nebyl daleko od pravdy. Vejce, brambory, lesní plody; v bohatších rodinách i vlastní mléko. Mezi první a druhou světovou válkou se lidé často stěhovali do města za prací, odešla asi třetina obyvatel.
Většinově německé obyvatelstvo zde žilo do konce druhé světové války. Během války vesnice prakticky vymřela po meči, muži padli na východní frontě. Ženy, děti a staří muži byli většinou odsunuti do Bavorska (zkraje na Žitavsko).
Domky byly dány do péče tzv. národních správců, což byli bohužel často „zlatokopové“, kteří se v lokalitě dlouho nezdrželi. V této době si v blízkosti kostela pronajímá bývalou školu evangelická církev, a tak začíná období mládežnických brigád a hospodaření na horách. Toto období přetrvalo až do konce komunismu.
Na přelomu 80.-90. let 20. století došlo k radikální změně provozu a charakteru budov v lokalitě. Středisko se z místa, kam se jezdilo na brigády a levné pobyty, změnilo na horský hotel, rekreační a školící centrum evangelické církve. Původní budovy (kromě Kunzárny s prvky tradiční krkonošské architektury) nahradily novostavby. V mnohém to byl jistě přirozený vývoj, ale na přestavbě střediska se podepsala i budovatelská doba. V určité části evangelické veřejnosti nebyla proměna střediska vnímána zcela pozitivně. Naše sdružení proto usiluje o rozvoj dobrých mezilidských vztahů napříč etniky, konfesemi a generacemi, vnesení přidané hodnoty – možnosti obohacení duchovního života, udržení historické paměti a o oživení cenné budovy Kunzárny a její začlenění do variabilního provozu rekreačního střediska Horský domov.