ložil/a Jan Kirschner, St, 10/17/2012 – 11:49
Technické podklady a koncepce + zprávy z herlíkovických brigád (aktualizováno o barevnou studii!)
Rok 2011
Zpráva z brigady 2011 + foto A. Kielarové
Zpráva o brigádě na e-cirkev.cz:
Brigáda v Herlíkovicích přilákala rekordní počet účastníků
Srovnání stavu objektu Kunzárny mezi roky 2010-2011
Brigáda dřevo a další práce -srpen
Rok 2012
V létě 2012 jsme provedli zabezpečení dřevených konstrukcí a opravu oken v přízemí
Pracovalo se i na dalších objektech v Horském domově a doštípala se hromada dřeva (na Kunzárně při každé brigádě vždy pracovala jen menšina brigádníků). Okna je ještě nutné přihoblovat a dotěsnit)
Rok 2013
Při jarní brigádě jsme opravili omítku a zaměřili okna na kostele. Další brigádníci udělali i spoustu práce na úpravách kolem budov Horského domova.
Letní work camp byl velmi úspěšný. Natřeli jsme celou chalupu v německých i českých barvách 🙂 a naštípalo se slušné množství dřeva pro hlavní budovu. Počet účastníků se o proti loňskému roku téměř zdvojnásobil (bylo nás první dny skoro třicet). Fotky z průběhu work campu jsou k prohlednutí vystaveny v tomto fotoalbu a závěrečná zpráva z brigády je dostupná zde.
Rok 2014
Během jarní brigády (viz fotodokumentace) jsme dokončili úpravy čtyř místností v části domu označeném jako apartmán č.1. Tyto místnosti s největší pravděpodobností sloužily k bydlení původních předválečných obyvatel staré Kunzárny. (V druhé části patra byl seník a pokoje byly dostavěny až v 50-tých letech 20. století, kdy již objekt vlastnila církev).
V prostoru bychom rádi během slavností u příležitosti výročí kostela vystavili fotky z historie Herlíkovic. Po natažení elektriky a dostavby komína, by byt bylo praktické možné již užívat k rekreačnímu bydlení. Vzhledem k rostoucímu zájmu brigádníků i dobrému stavu podlah a většiny příček v patře předpokládám nížší náklady na základní oživení objektu.
Brigády se zúčastnilo asi 20 lidí. Většina brigádníků pracovala celé tři dny ( též 1. Máj jsme oslavili prací 🙂 ) na dalších objektech Horského domova a udělalo se velké množství práce.
Některé další fotky z brigád, svatby v herlíkovickém kostele a horské přírody.
Okna nová nebo repasovaná?
Nejsem proti výměně dožilých konstrukcí za nové, pokud to má smysl a to i vzhledem k plánovanému využití budovy. Na Kunzárně navrhuji výměnu novodobých oken z 50-tých let za dřevěné europrofily s trojskly nebo lépe za špaletová okna, jaká jsou na Vokurce s dvojsklem ve vnějším křídle, která se do staré chalupy více hodí. Okna ve štítových stěnách objektu jsou ale historicky velmi cenná a kompletní výměna má smysl opravdu jen při celoročním obsazení budovy. I tak by stačilo vyměnit jen vnější křídla. Pěkně špalety zrekonstruovali na faře v Horní Krupé a do jednoho z křídel i osadili izolační dvojsklo.
Pro letní provoz je výměna zbytečná a při nárazových pobytech v zimě lze okna dotěsnit dekou nebo molitanem mezi křídly a svislé kovotěsem nebo pryžovým těsněním, jak se to běžně ve starých domech dělá (viz foto). Vložit molitan s pěknou látkou by kvůli úsporám a snížení infiltrace stálo za to provést i mezi křídla špaletových oken na Vokurce.
Naše sdružení usiluje jen o letní provoz Kunzárny a v zimě nárazově, např. o víkendech nebo o prázdninách pro nenáročné skupiny, které si budou schopny zatopit i v lokálních, třeba i velkých kachlových kamnech. Při přetlaku ubytovacích kapacit v místě nemá smysl budovat nový horský hotel, ale spíše levnou ubytovnu pro turisty, kteří by stejně i dnes do Herlíkovic nepřijeli, ale kteří by si mohli v Horském domově objednat stravování.
To je ale zatím jen hudba budoucnosti a pokud tedy měnit okna, doporučil bych spíše začít na Vilce. Okna zde jsou také netěsná, historicky nijak kvalitní, v létě se nedají vyklopit a větrat, aniž by hrozilo nebezpečí vniknutí do objektu a krádeže. Možná by stálo za to zamyslet se i nad návratem k původnímu členění oken i fasády na staré Vilce: viz pohledy z archivu synodní rady.
Rekonstrukce nebo novostavba?
Ve zprávě, popisujícíekonomické srovnání varianty rekonstrukce nebo novostavbychalupy jsou podrobně popsány důvody, proč je rekonstrukce levnější a ohleduplnější vzhledem k historické hodnotě objektu a jeho umístění v lokalitě národního parku. Také relativně velká užitná podlahová plocha nemusí být překážkou, protože lze budovu rozdělit na několik teplotních zon a pro obytné účely využít je část místností. V Horském domově jsou potřeba i skladovací prostory nebo lze do kamenné – chladnější částí budovy situovat malé muzeum (do prostor původního chléva), které zde může působit velmi reprezentativně. Pokud by ale majitel chtěl využívat pro obytné účely i kamenné prostory, lze v takovýchto místnostech vybudovat lehké zaizolované předstěny s odvětrávanou dutinou mezi novou stěnou a původním zdivem. Takto, spolu s architektem Koutským, navrhujeme vestavbu přednáškového sálu do stodoly v Zálešanech u Kouřimy /viz obr./. Je to celkem běžný postup u starých budov v mnoha západních zemích (např. Anglie, Francie), kde si historického dědictví velmi váží.
Jan Kirschner