Přátelé Herlíkovic chtějí přispět k poznání minulosti pohraničí

Rádi bychom Vás oslovili s plány občanského sdružení SEMPH (Sdružení evangelické mládeže – Přátelé Herlíkovic). Domníváme se, že po poněkud vyhrocené prezidentské kampani je nabídka našeho sdružení ještě více aktuální. Otázka odsunu sudetských Němců byla znovu otevřena a církev by měla aktivně přispět k úsilí o objektivní poznání historie a usmíření mezi Čechy a sudetskými Němci, ke kterému se přihlásila ve svém prohlášení již v roce 1995.

Máme možná naivní naději, že Karel Schwarzenberg a Miloš Zeman, navzdory všem faulům v prezidentské kampani, jednou společné odhalí pamětní desku nespravedlivě zabitým Němcům při odsunu, podobně jako loni na podzim poprvé v historii navštívil Lidice německý prezident a evangelický farář Joachim Gauck. Připojujeme se tak k výzvě k symbolickému uctění obětí divokého odsunu Němců z pohraničí v poválečných dnech, kterou prezidentským kandidátům adresoval ve svém článku křesťansky orientovaný socialista Filip Outrata, přesto, že nemusíme souhlasit se vším, co autor ve svém článku zmiňuje.

Cílem našeho občanského sdružení není proto jen záchrana staré chalupy, ale i poznání historie a rozvoj staré německé obce Hackelsdorf (dnes Herlíkovice). Německá historie Herlíkovic je dnes téměř zapomenuta. V této obci žilo  do roku 1946 přes 90 % Němců. Navázali jsme kontakty s krajanským sdružením v Bavorsku, které sdružuje původní obyvatele z okresu Vrchlabí. Nejsou to žádná „strašidla“ či uzurpátoři majetku. Většinou jde již o starší lidi ve věku přes 80 let, kteří odcházeli po válce z těchto míst jako děti. Dodnes si však udržují vzpomínky. Takové obavy se nedávno pro česká mediasnažil rozptýlit  i představitel sudetoněmeckého krajanského sdružení Berndt Posselt.

Přímá paměť pamětníků se však pomalu vytrácí, proto před 5 lety krajanské sdružení vydalo knihu o německé historii Herlíkovic, z které čerpáme informace o životě lokality do r. 1946. Výběr z této knihy  (+ dokumenty z archivu v Trutnově a ve Vrchlabí) je k dispozici v tomto fotoalbu a lze jej použít pro případné besedy při Vašich programech o/v Herlíkovicích. Dnes již asi málokdo ví, že hlavní budova vyhořela ve 20. století dvakrát; nebo že první majitel původní hlavní budovy,  starosta hostince U slunce Franz Erben,  pořádal v místě slavnosti nebo daroval pozemek na stavbu kostela. Spoluautorkou knihy je dnes dvaaosmdesátiletá paní Helga, s kterou za naše sdružení navázala blízké přátelství Hana Jüptnerová.

Krajané též rádi vyhověli naši žádosti a budou nám partnerem při podání žádosti o grant z Česko-německého fondu budoucnosti. Z tohoto grantu chceme navýšit již vybranou částku na opravu oken kostela. A to ještě před plánovanou slavnostní bohoslužbou u příležitosti 110. výročí jeho posvěcení – první neděli v červnu r. 2014 (k posvěcení kostela došlo 2.6.1904).

S novou programovou pracovnicí ÚCK  pro rekreační střediska Klárou Černou chystáme letos ještě česko-německý pracovně tématický pobyt určený pro všechny generace (poslední týden v srpnu). Pokud byste měli o tento pobyt zájem, nebo znali někoho z Německa, koho by tato nabídka mohla zaumout, rádi poskytneme bližší informace. Po práci, která je zpravidla 6h denně, budou večer tématické besedy o historii místa a česko-německých vztazích obecně a poslední den bude výlet do hor.  Naplň srpnového běhu se ještě dolaďuje, je možné, že bude i sportovně–tématická. Prezentovat pobyt a historii lokality chceme i na Kirchentagu v Hamburku v rámci prezentace rekreačních středisek církve. Pozvánka je k dispozici zde, stejně tak text německy.

Pokud přijedete v létě, možná bude v kostele i putovní výstava zapůjčená z muzea v Ústí nad Labem o německých antifašistech, nazvaná Zapomenutí hrdinové.  Ti byli po skončení druhé světové války též často postiženi v souvislosti s opatřeními uplatňovanými v Československu proti tzv. nepřátelskému obyvatelstvu“. Zajištění této výstavy jsme nabídli církvi.

Nejbližší akce,  na kterou chceme upozornit,  je jarní brigáda (26.-28.4.2013). Jaro je po dlouhé zimě na horách asi nejkrásnější období. Pokud přijedete, tak Vás možná překvapí i rozkvetlé stromy nebo vzácný druh narcisu tzv. Svatoňky Herlicensis :-), vysazené manželkou tajemníka synodní rady Josefa Svatoně, který se o středisko staral téměř 40. let od jeho počátku v padesátých letech 20. století. Informace z jeho archivu o druhé, brigádnické epoše, která po té německé přišla za socialistického režimu, jsou k nekomerčnímu využití k dispozici zde. Album je základem plánované české publikace o Herlíkovicích např. v edici Cesty církve, což je dlouhodobý cíl našeho sdružení. Na publikaci bychom rádi spolupracovali s historikem Krkonošského muzea  ve Vrchlabí, evangelíkem z Jilemnického sboru Jiřím Loudou. Jirka je velký znalec a popularizátor Krkonoš, autor mnohých publikací např. Ztracený Špindlerův Mlýn nebo Vrchlabí. Besedy s ním bývají velmi zajímavé. (Aktuálně se též jasně distancoval od historických nepravd kolem rodiny Karla Schwarzenberga.) Celé jeho stanovisko je k dispozici na facebookovém profilu sboru ve Vrchlabí. V sousedství Horského domova v Herlíkovicích je též již dvacet let nevyužívaná budova – původní krkonošská chalupa, která by mohla částečně sloužit i jako malé lidové muzeum, zejména její kamenné prostory. Inspirací pro nás je Riesengebirgs (Krkonošské) Museum v Marktobersdorfu, které si v Bavorsku založili odsunutí obyvatelé z Krkonoš nebo muzeum evangelických škol, které chce ze staré stodoly v Horní Krupé vybudovat místní evangelický farář David Šorm.

Cílem našeho sdružení je zajistit alespoň letní provoz objektu a pro krátkodobé pobyty v zimě s využitím lokálního topení (např. v kachlových kamnech). Dřevěná část budovy, by po rekonstrukci mohla fungovat např. jako levná samoobslužná ubytovna. Financování projektu, bychom rádi s vlastníkem (synodní radou) dohodli přes SIZF v rámci programu obnovy a rozvoje kulturního dědictví venkova (výše dotace může být až 90%). Možnost rekonstrukce potvrdil i stavitel Matouš Kirschner ve své zprávě  již před dvěma roky. Matouš se zejména na Liberecku profesionálně podílí na rekonstrukci mnoha historických objektů, naposledy ve skanzenu v Jidřichovicích pod Smrkem. Fotky jeho práce jsou k dispozici zde. Všechny další technické i jiné informace jsou dostupné na webových stránkách našeho sdružení www.pratele-herlikovic.evangnet.cz . Za případné dary na činnost sdružení na transparentní účet číslo  2700264997/2010 předem děkujeme. Jako sdružení můžeme vystavit i potvrzení pro odpis z daňového základu, ale budeme vděčni i za symbolickou stokorunu.

Děkujeme Vám za pozornost a někdy na viděnou v Herlíkovicích.

S pozdravem

Ing. Jan Kirschner, předseda o.s. SEM Přátelé Herlíkovic

Mgr. Jaromír Strádal, místopředseda

 

 

Share Button

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *